A tak se začalo...

Ano, každý začátek bývá těžký. Dokonce znám v tomto „chmurném“ duchu také konce. Některé už do historie vešly, jiné na svou historii teprve čekají. Političtí vůdcové prý ve svých stranických sekretariátech v těchto vypjatých chvílích kolem sebe často i kopají. Jenže – ani ta jednota už není, co bývala. Takže…? Snad raději tedy o tom začátku…

Jistému generálu Alexandru Suvorovovi je připisován výrok „Těžko na cvičišti, lehko v boji.“ To množství bojů, co se dnes a denně vede, je jedním z důkazů, že je tu nebo jsou tu důvody, proč o to či ono usilovat. A kdo se aspoň občas nepokusí…? Z pohledu např. gen. Suvorova těch pokusů bylo nemálo a jako vojevůdce se dožil poměrně vysokého věku.

Nechci se právě nyní spoléhat na „dlouhověkost“, ani spekulovat o „Moodyho životě po životě“, ale než se třeba jen tak trápit pro to, jak a co začít, se prostě začalo. Povídání byť s jedním zástupcem médiím bylo docela přínosným a zřejmě oboustranně využitelným počinem.

„Občané městu, město občanům“ se ocitlo mezi všemi, dokonce takto pod drobnohledem médií prvními, kteří se chtějí vydat na nejistý led podzimního politického klání. A všichni si také myslí, že vážně, ba upřímně… O těchto zkušenostech by mohla být nejedna „komunální historie“ nutící některé k hysterii. OMMO dokonce uvažuje, že po zimě ještě pořád přicházívá jaro.

Z pohledu dneška, resp. dalšího dne už je dokonce možné psát další pokračování. Začátek tedy už byl a pokračování dále probíhá.

Dopřejme pokračování, aby mělo další začátky a s jejich těžkostí nebo „existenciální“ lehkostí nezbude než se vyrovnat. Nadhled bude slušet i těm ostatním, snad s méně hraným nezájmem.