K. Hoffmann: VÁŽNĚ, NEVÁŽNĚ – krásné, záhadné, fascinující vlasatice, ozdoby noční, ale občas i denní oblohy

 Co jsou zač a mají vliv na dění, na nás, či naší matičku zem? Omlouvám se, ale ne, pokud by do nás cestou po naší sluneční soustavě tak nějak nenabouraly.

Když se komety dostanou do vnitřních částí sluneční soustavy, jejich malé jádro je obklopeno jasným oblakem o průměru kolem 100 000km. Tento oblak zvaný koma vzniká odpařováním a osvětlením slunečními paprsky těkavých látek, ze kterých je kometa složena. Je to vlastně něco, jako velká, špinavá, sněhová koule – vodní led, křemíkové horniny, oxid uhličitý, metan, čpavek… Ne všechny komety jsou pozorovatelné pouhým zrakem, vše záleží na jejich velikosti a množstvím sublimačních látek. Pokud je vlasatice dostatečně veliká a začíná odpařování, tvoří se typický kometární chvost. První vzniká letem komety (rychlost až 500 km za sekundu). Jednoduše řečeno – práší se za ní jako za autem. Druhý, menší je odfukován slunečním větrem, takže je vždy směřován od Slunce, takže po obletu naší stálice směřuje v protisměru letu.

Každým přiblížením ztrácejí komety část svého materiálu, takže se časem zcela odpaří. Pokud pozůstatky po kometě kříží dráhu naší matičky Země, pak odpařený prach a kamínky každoročně vytvářejí meteorické roje, tzv. zvýšené množství padání hvězd. Pozůstatky po kometě Swift-Tuttle tvoří nám známý meteorický roj Perseid, který nám zpestřuje pozorování až několika desítek padajících hvězd za 1 minutu, vždy okolo 13. srpna. Takže krásně ozářená obloha padající hvězdou je jen zrnkem prachu, které vlétlo do naší atmosféry a třením o molekuly vzduchu, je rozžhaven na vysokou teplotu, až se odpaří se.

 Evropské agentuře ESA se podařilo vyslat misi Roetta na kometu Churjumov- Gerasimenko, která se stala satelitem na její oběžné dráze, a jejímu výsadkovému modulu Philae na ní dokonce přistát. Takže máme první vědeckou laboratoř na kometě, která bude studovat a sledovat její chování putováním po její trajektorii okolo slunce a posílat nám úžasné snímky a vědecké informace.

... a příště Mezinárodní vesmírná stanice ISS.