Některé mandáty jakoby z playbacku?, druhý díl
V newsletteru INFO OMMO č. 16, které vyšlo 16. srpna 2011 (Některé mandáty jakoby z playbacku?, díl první), jsme přinesli první díl senátní zpravodajky na volné noze Lucky Černé, která si vzala pod drobnohled svého zpravodajství účast některých senátorů a senátorek na hlasování při zasedání schůzí pléna Senátu PČR. Tehdy byla prezentována statistika hlasování za jedenáct schůzí Senátu PČR v jeho 8. funkčním období. Od té doby uplynul nějaký čas, přibylo několik dalších schůzí a naši redakci zajímalo, jak jsou na tom tehdy „odsledovaní“ zákonodárci horní komory PČR nyní. Zda se polepšili nebo naopak zhoršili.
Tak nám tedy paní Černá píše:
Přiznám se, že již v kuloárech senátorům neoponuji a nenutím je, aby zanechali trapných výmluv, když tvrdí, že přeci není jejich jedinou „prací“ sedět v lavicích a jednat. Mají též další aktivity spojené s výkonem mandátu – jsou členy výborů, podvýborů, komisí a podkomisí, někteří ještě zastupiteli, členy správních orgánů společností s účastí státu a samosprávy atd. Čtenáři jen připomenu, co bylo řečeno již v prvém díle pojednání o hlasování senátorů - zapomínají na podstatu mandátů a tou je tvorba a hlavně přijímání zákonů. Leč to, zda zákon bude či nebude přijat či novelizován, se děje výsostně na zasedání příslušné komory parlamentu. Pomíjím přitom ještě skutečnost, že vymlouvat se ke své neúčasti na jejich zasedáních účastí na jednání některého z výše uváděných orgánů (výbory, komise aj.) je klamáním neznalých občanům. Zasedá-li totiž Poslanecká sněmovna nebo Senát PČR, nezasedá žádný z uvedených a k omluvě-výmluvě zneužívaný orgán. Je-li třeba, aby zasedl, je jednání příslušné komory k tomuto účelu přerušeno. Takový je skutečný stav některými občany citlivě sledované a vnímané procedury jednání komor PČR.
Někteří poslanci i senátoři, žel, postrádají elementární základy standardních zásad pro jakoukoliv práci, za níž je člověk placen. Účast na hlasováních je, resp. by měla být jedním z objektivizujících kritérií pro hodnocení plnění mandátu zákonodárce. Začnu jako posledně senátorkou za Mostecko A. Dernerovou zvolenou za Severočechy.cz. Jen ještě připomenu, že na webových stránkách Senátu PČR (www.senat.cz) lze tyto aktivity najít, neb jsou velice přesně servisem senátu zaznamenávány. Za období od vzniku svého mandátu se jmenovaná senátorka účastnila jednání 17 schůzí Senátu PČR a je třeba říci, že se nezlepšila. Naopak, došlo ke zhoršení. Na nich se měla zúčastnit celkem na 943 hlasováních, na nichž se nezúčastnila při 347 hlasování, což představuje 36, 79 % neúčasti, resp. jen 62, 21 % účasti na hlasování (po jedenácti schůzích to bylo 65, 8 %, takže zhoršení je o více než 3 %), z 347 neúčastí při hlasování byla omluvena u 133 a neomluvena u 214 (61, 67 %) hlasování.
Pro srovnání, že to jde být disciplinovaný, uvedu údaje u jejího kolegy od Severočechů.cz J. Doubravy z volebního obvodu Ústí n. L. Ten se z 943 hlasování neúčastnil 122 hlasování, což je 12, 94 %, resp. účastnil se na 87, 06 % hlasování. Disciplinovanější je i při omlouvání se z účasti na jednání schůzí Senátu PČR. Ze 122 neúčastí byl v 73 případech, což je 59, 84 % omluven a 49 byl neomluven (tj. 40, 16 %).
Podobných zhoršených hodnot jako služebně mladší kolegyně Dernerová dosahuje v účasti na zasedáních Senátu PČR i senátor zvolený na kandidátce KSČM V. Homolka. Ten má ve sledované části 8. volebního období Senátu PČR účast na hlasováních dokonce jen 60, 68 % (za 17 schůzí celkem 946 hlasování, neúčast při 372 hlasování, což představuje 39, 32 % neúčasti, resp. tedy jen 60, 68 % účasti na hlasování). U pana Homolky došlo oproti předchozí statistice za 11. schůzí Senátu PČR ke zhoršení o téměř 5 %. Velice slušně, resp. nesrovnatelně lépe je na tom z tohoto pohledu jeho kolegyně senátorka M. Bayerová, která kandidovala úspěšně také za Vaše politické hnutí „Občané městu, město občanům“ (OMMO) do Zastupitelstva města Znojma. Za 17 schůzí celkem 946 hlasování, neúčast při 110 hlasování, což představuje 11, 63 % neúčasti, resp. 88, 37 % účasti na hlasování. I když i u ní došlo k malému poklesu v účasti na hlasování 1, 28 %.
V roli jednoho z největších „senátorských playbekistů“ pokračoval senátor za ČSSD a hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas, který se zejména v poslední době zviditelňuje flagrantní neznalostí programu své vlastní strany a dovršil úspěšně pronájem nemocnice v Novém Jičín, zřejmě nastartoval cestu k následné privatizaci tohoto zdravotnického zařízení a možná i položil základy k dalšímu tunelu z financí určených na zdravotnictví kraje. Za dosavadních 17. schůzí Senátu PČR v jeho 8. volebním období se měl zúčastnit 943 hlasování. Senátní webové stránky vykazují jeho neúčast na 606 hlasování, což představuje 64, 26 % neúčasti, resp. 34, 74 % účasti na hlasování. Z 606 neúčastí byl omluven u 120, dalších 486 neúčastí neomluven, což je 80, 19 % neomluvených neúčastí (to je „áčkař“!!). Navíc s ohledem na skutečnost, že již na 1. schůzi Senátu PČR měl 75 zdržení se hlasování, což zřejmě bylo o tom, že měl jen zasunutou hlasovací kartu v zařízení, ale nebyl v jednacím sále přítomen, mohlo by se vyčíslit, že tedy chyběl na dalších 137 hlasování, což dohromady představuje 743 neúčastí na hlasování, tj. 78, 79 % a v procentuálním vyjádření se tak zúčastnil pouze 21, 21 % hlasování!!! A zaznamenal tak další pokles účasti na hlasování o více jak 3 %. Fakt slušně placená “senátorská kusovka“.
Nemám důvod prakticky nic měnit na svém závěru v srpnu 2011 - řada dalších zákonodárců je na tom obdobně. Chtěla jsem na těchto nezařazených senátorech a „zařazeném“ sociálním demokratovi J. Palasovi, kteří velice často moralizují, ukázat jeden z problémů práce v PČR. Ještěže se nedá mandát řešit jako vystoupení hvězd showbyznysu – z playbacku, protože to by se zřejmě řídící schůze mohl bát samoty.
Tak až opět budete občané slyšet některé omluvy-výmluvy, proč ten či onen, ta či ona nebyli při hlasování, klidně jim sdělte – měli jste tam být. Máte „áčko“ a u nás již podruhé palec dolů!
(Pro INFO OMMO 22 Lucka Černá, Valdštejnské náměstí, Praha)