Vážně, nevážně..., o ISS neboli Mezinárodní vesmírné stanici

Pokud budete mít štěstí na čistou noční oblohu a spatříte jasný letící bod, jasnější než známé satelity, věřte, že jste zahlédli ISS a zamyslete se nad tím, že někde tam vysoko nad námi letí lidé, kteří mají to štěstí, že mohou pozorovat naši planetu, jako nádhernou modrou kuličku.

První modul Zarja do kosmu zamířil v listopadu 1998 a od listopadu 2000 je trvale obydlená. Dnes má stanice přibližně 420 tun, přičemž ji tvoří 159 samostatných konstrukčních prvků. Jedná se o unikátní laboratoř, jež přepisuje naše znalosti prakticky ve všech oborech. Do konce letošního ledna se k ní vydalo na 35 raketoplánů, 49 sojuzů, 65 zásobovacích Progresů a desítky dalších zásobovacích plavidel. Celkem ji navštívilo 226 kosmonautů ze 17 zemí světa. Pokud by byla stanice na zemi, zabrala by přibližně plochu fotbalového hřiště. ISS si poletuje okolo 400 km nad Zemí průměrnou rychlostí 7700 m/sekundu, což znamená, že matičku Zemi obkrouží za 1 den více než 15krát. Její posádku tvoří 6 kosmonautů, kteří se střídají vždy po 6 měsících až na pár skvělých výjimek, kdy si to někteří prodloužily na skoro celý rok.

I na stanici je emancipace a kapitánkou jedné posádky byla americká astronautka Peggy Whitsonová. Mimo náročného denního programu se kosmonauti věnují i svým koníčkům, sportu, fotografování, zpěvu atd. Náklady na celkový provoz jsou odhadovány od počátku do pravděpodobného ukončení 2032 na 100 miliard euro. Tato částka je obrovská, ale jsou tyto miliardy utracené pro rozvoj lidstva. Ani si to neuvědomujeme, ale díky vesmírnému výzkumu máme, každý doma mobilní telefon, suchý zip a mnoho jiných vymožeností denního života.

Toť vše pro dnešek.

A příště?

Vážně nevážně o pozorování noční oblohy.